U babičky, u dědečka

 


 

 

                       Josef  Bulín  

 

 

 

 
                                        


 

    Julie   Bulínová,

   rozená Suchardová

 
Díváte se do jejich mladých tváří a divíte se, proč to? Vždyť prarodiče nosíme ve svých vzpomínkách už
 s tvářemi ozdobenými vráskami a moudrostí (či pošetilostmi) pokročilého věku. Jenže já je teď poznávám v zápiscích o historii jejich mladých let a žasnu. Chtě nechtě prožili právě tehdy dobrodružný kus života, přišli naprosto nezkušení
do nezajištěné existence českých kantorů na Podkarpatské Rusi, poznali se tam,
zamilovali a vzali,
přivedli tam na svět své první dvě dcery
a vykonali kus práce.
 
Přišla vniveč, jako mnohé v tom tragickém čase čtyřicátých let, a přece to nebylo marné - jak se můžeme přesvědčit v listech adresovaných jim bývalými žáky. Tedy některými žáky. Těmi, kdo přežili holocaust. "Jejich děti" byly totiž zpravidla židovského původu.
Ne bez znalosti věci nazýval mou babičku
profesor Jirda z novopacké reálky v korespondenci, kterou s ní vedl o Josefu Kocourkovi,  "hebrejskou učitelkou".
.
Čeští kantoři 1934

Josef Bulín s manželkou a dcerkou
první zleva

 

Po desetiletích, která uplynula od smrti obou prarodičů, začínám objevovat místa jejich osudového setkání -  v bývalé Podkarpatské Rusi. Už chápu jejich počáteční velký stesk i  následovné očarování zemí tak jinou a kouzelnou. V mysli, prstem na mapě, v porůznu sháněných knihách a nakonec i v reálné krajině se snažím spojovat stopy jejich činnosti do příběhu, který mě fascinuje i dojímá.
Věnovala jsem proto každému z nich samostatnou webovou stránku. Tam najdete podrobnosti, které se mi dosud podařilo vypátrat. Zejména mě zajímalo období První republiky. Časem jistě dojde i na další období - o těch však nemám písemné materiály, jen osobní vzpomínky těch, kdo je znali.
www.sweb.cz/Bulin.Josef/kantorem.htm

www.sweb.cz/Bulinova.Julie/index.htm

   Domů